Co nám data říkají o odpadech

Oficiální procento započítává i odpad odevzdaný mimo obecní systém

Procento třídění říká, jakou část komunálního odpadu tvoří vytříděné složky: papír, plast, sklo, kovy, bioodpad a textil. Obec ho může spočítat ze svého ročního výkazu, tedy z odpadu, který prošel jejím systémem. Tento údaj ukazuje, co obec sama organizuje a může přímo ovlivnit.

Oficiální výpočet Ministerstva životního prostředí přidává i recyklovatelné odpady, které lidé odevzdali přímo zařízením, například sběrnám surovin, a zeleň zkompostovanou v komunitních kompostárnách. Tím se mění obě části výpočtu, vytříděné i celkové množství. Oficiální procento proto vychází vyšší u 5 930 ze 6 061 obcí, ale ne vždy. U 113 obcí v žebříčku bylo nižší než procento z obecního výkazu.

Odpad připsaný obci nemusel svážet její systém

Když člověk odnese staré železo nebo papír do sběrny surovin, sběrna ho ve svém hlášení přiřadí obci, odkud odpad pochází. Obec přitom zařízení nevlastní, odvoz neobjednala a nic za něj neplatí. Tyto tuny patří do zákonného obrazu třídění, neříkají ale, kolik odpadu obec svezla ani kolik směsného odpadu zůstalo v běžných popelnicích.

Rozdíl obou procent proto nelze číst jako přínos sběren surovin, protože širší výpočet mění vytříděné i celkové množství zároveň. Kdo procenta třídění veřejně srovnává, musí říct, který výpočet používá.

U velkých měst je rozdíl mezi oběma procenty největší

U typické obce je oficiální procento o 8,2 procentního bodu vyšší než procento z jejího výkazu. U obcí do 500 obyvatel je rozdíl 7,3 bodu, u obcí s 501 až 20 000 obyvateli 8,9 bodu a u měst nad 20 000 obyvatel 12,5 bodu. Proč je rozdíl u velkých měst největší, z těchto dat nepoznáme.

Konce úseček v grafu ukazují typickou hodnotu každého procenta zvlášť. U malých obcí 35,6 % z výkazu a 46,1 % podle ministerstva, u středních 38,7 % a 49,9 %, u velkých měst 33,8 % a 46,9 %. Rozdíl těchto dvou čísel se nemusí přesně rovnat číslu u úsečky, protože uprostřed pořadí může být pokaždé jiná obec.

Hranice 60 % dosáhla podle ministerstva každá pátá obec, podle obecních výkazů necelá desetina

Podle oficiálního výpočtu dosáhlo v roce 2024 alespoň 60 % celkem 1 269 ze 6 093 obcí v žebříčku, tedy zhruba každá pátá. Podle vlastních výkazů obcí jen 521 ze 6 061 obcí s použitelným údajem, necelá desetina. Ze 64 velkých měst dosáhla hranice podle ministerstva jen dvě.

Víc než polovina obcí, které mají podle ministerstva alespoň 60 %, by podle vlastního výkazu hranice nedosáhla, konkrétně 726 z 1 269. U dalších 27 výkaz chybí nebo není použitelný. Komunitní kompostování pomohlo přes hranici 39 obcím; bez něj by jich podle ministerstva bylo 1 230.

Rok 2024 je výchozí srovnání, povinnost začíná rokem 2025

Zákon ukládá obcím dosáhnout nejméně 60 % až za rok 2025 a další roky. Rok 2024 proto slouží jako výchozí srovnání, ne jako důkaz, že obec povinnost porušila. Ani výsledek za rok 2025 z něj nevyčteme: změnit se může množství odpadu, hlášení zařízení i komunitní kompostování.

Pro rozhodování obce je nejlepší číst obě procenta spolu s kilogramy směsného odpadu, množstvím jednotlivých složek a náklady. Oficiální procento odpovídá zákonnému cíli a zachycuje širší okruh odpadů od obyvatel. Procento z obecního výkazu ukazuje, co prošlo systémem, který obec sama organizuje.

Jak jsme počítali

Obě procenta počítáme za rok 2024 z přesného množství vytříděného a celkového odpadu, ne ze zaokrouhlených procent. Víceleté průměry let 2022–2024, se kterými pracuje index, zde nepoužíváme. Srovnání obou procent zahrnuje 6 061 obcí, u kterých jsou použitelné oba údaje; chybějící údaj nepočítáme jako nulu.

Oficiální procento odpovídá metodice Ministerstva životního prostředí pro obce (aktualizace ze 2. 2. 2026) a vyhlášce č. 273/2021 Sb. Hlášení zařízení přiřazuje odpad obci jeho původu. Typickou obcí rozumíme medián: polovina obcí má hodnotu nižší, polovina vyšší. U rozdílu obou procent nejprve odečteme obě procenta u každé obce a teprve pak hledáme medián.

Kdybychom hranici 60 % testovali až ze zaokrouhlených procent, vyšlo by 1 273 obcí podle ministerstva a 522 podle výkazu. Pět obcí totiž leží těsně pod hranicí a zaokrouhlení z nich udělá 60,0 %. Stejně tak z přesných procent vychází 113 obcí v žebříčku, u nichž je oficiální procento nižší než procento z výkazu. Kdybychom porovnávali procenta zaokrouhlená na desetiny, jak je ukazují karty obcí, vyšlo by 107 obcí.

V obcích s nejvyšším podílem lidí v exekuci je typická míra třídění 32 %, v obcích s nejnižším 38 %

Ve čtvrtině obcí, kde je v exekuci nejvíc obyvatel (typicky 8,5 %), je typická míra třídění 31,9 %. Ve čtvrtině obcí s nejnižším podílem (typicky 1,9 %) je to 37,9 %, tedy o 6,0 procentního bodu víc. Čtvrtiny tvoříme zvlášť pro malé obce, střední obce a města, aby se malá obec nesrovnávala s městem.

U jednotlivých materiálů je obraz na první pohled nejednoznačný. Obce s nejvyšším podílem lidí v exekuci vykázaly v roce 2024 o 0,6 kg plastu na obyvatele méně, papíru ale o 0,7 kg víc. Tyto obce mají častěji bytovou zástavbu a leží v jiných regionech. Když porovnáme podobné obce ve stejném okrese a se stejným podílem bytů v bytových domech, vychází méně vytříděného papíru i plastu, jak ukazuje další část.

Souvislost trvá i mezi podobnými obcemi stejného okresu

Aby výsledek nezkreslovaly regionální rozdíly, porovnali jsme obce podobné velikosti a hustoty uvnitř stejného okresu. Obec, kde je v exekuci o pět procentních bodů víc obyvatel, vykazuje v tomto srovnání zhruba o 2 procentní body nižší míru třídění. Když srovnání zohlední i podíl bytů v bytových domech, zmenší se rozdíl zhruba o třetinu, na 1,4 bodu, ale nezmizí.

U papíru a plastu za rok 2024 vychází v tomto srovnání méně vytříděného materiálu: o pět procentních bodů lidí v exekuci víc odpovídá zhruba o 1,1 kg papíru a o 1 kg plastu na obyvatele a rok méně. Platí to hlavně pro malé a střední obce. U velkých měst jsou odhady příliš nejisté, pravidlo pro města z nich nevyvozujeme.

Obce s vyšším podílem lidí v exekuci se liší i vzděláním a zástavbou

Obce s nejvyšším podílem lidí v exekuci se od ostatních neliší jen tím. Mají typicky méně vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (8,9 % proti 13,5 %) a víc bytů v bytových domech (17,8 % proti 3,1 %). Liší se i indexem sociálního vyloučení a dlouhodobou nezaměstnaností. Rozdíl ve třídění tak může odrážet zástavbu, dostupnost sběrných míst, množství zahrad, dojíždění nebo způsob vykazování odpadu.

Profil skupiny nelze použít jako nálepku pro jednotlivou obec ani jako soud o jejích obyvatelích. Bioodpad jako hlavní důkaz nepoužíváme: jeho vykázané množství silně závisí na zahradách, typu sídla a místním sběru.

Po zohlednění regionu se rozdíl v nákladech zmenší ze 258 na zhruba 26 Kč

Na první pohled vydávají obce s nejvyšším podílem lidí v exekuci na odpady o 258 Kč na obyvatele a rok víc. Většina rozdílu ale souvisí s tím, v jakých regionech tyto obce leží. Při srovnání obcí ve stejném kraji zbude zhruba 30 Kč, uvnitř stejného okresu zhruba 26 Kč.

První číslo je rozdíl dvou typických částek, další dvě jsou přepočtené odhady modelu, proto je nelze přímo odečítat. Data nedokládají, že by exekuce zvyšovaly výdaje na odpady, ani že by tyto obce kupovaly jinou službu. Hlavním výsledkem této části proto není cena, ale vykázané třídění.

Jak jsme počítali

Modely zahrnují 6 091 obcí, u papíru a plastu 6 059. Míra třídění je průměr použitelných údajů za roky 2022–2024, papír a plast jsou za rok 2024, podíl lidí v exekuci je stav k 31. 12. 2023 a vzdělání a zástavba pocházejí ze sčítání lidu 2021. Čtvrtiny podle podílu lidí v exekuci tvoříme zvlášť pro obce do 500, 501 až 20 000 a nad 20 000 obyvatel a porovnáváme typickou obec, tedy medián.

Model nejprve zohledňuje počet obyvatel, velikostní skupinu a hustotu. Další varianty porovnávají obce uvnitř stejného kraje nebo okresu a poslední přidává podíl bytů v bytových domech. Odhad −0,41 bodu na každý procentní bod lidí v exekuci má při srovnání uvnitř okresu rozmezí nejistoty −0,51 až −0,31; po přidání bytových domů je odhad −0,28. U papíru je to −0,23 kg (rozmezí −0,30 až −0,15), u plastu −0,21 kg (rozmezí −0,29 až −0,13). Jde o 95% rozmezí nejistoty, která počítají s tím, že údaje mohou být v některých skupinách obcí rozkolísanější než v jiných.

Když rozmezí nezasahuje nulu, je souvislost v daném modelu statisticky průkazná; stále to ale není důkaz příčiny. U velkých měst má model míry třídění 64 záznamů, modely papíru a plastu také po 64; jejich rozmezí nejistoty zasahují nulu.

Pro podrobnější vysvětlení bychom potřebovali vzdálenost ke sběrným místům, hustotu nádob, četnost svozu, místní poplatky a anonymizované údaje o domácnostech. Bez nich nelze oddělit dostupnost služby, skladbu odpadu, způsob vykazování a rozhodování jednotlivých domácností.

Po odečtení inflace vzrostly výdaje typické obce o 16 %

Mezi roky 2020 a 2025 vzrostly výdaje typické obce na odpadové hospodářství o 61 %. Část tohoto růstu odpovídá obecnému zdražování. Když výdaje obou let převedeme na ceny roku 2025, zůstává růst 16 %. Rychleji než inflace rostly výdaje u 4 111 obcí, tedy u tří ze čtyř.

Graf ukazuje, kolik v jednotlivých letech vydávala obec uprostřed pořadí: 918 Kč na obyvatele v roce 2020 a 1 496 Kč v roce 2025. Po převodu na ceny roku 2025 jde o 1 274 Kč proti 1 496 Kč, tedy o 17 % víc. Od hlavních 16 % se číslo mírně liší, protože v každém roce může být uprostřed jiná obec; hlavní výpočet sleduje každou obec zvlášť.

Inflaci měříme indexem spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Ten neříká, jak zdražoval právě svoz a zpracování odpadu, ani kolik z růstu připadá na energie, mzdy, skládkování nebo konkrétní smlouvy.

Každá čtvrtá obec vydávala po odečtení inflace méně než v roce 2020

Celostátní číslo skrývá velké rozdíly. Po odečtení inflace klesly výdaje 1 431 obcím, zhruba každé čtvrté. Na opačném konci je čtvrtina obcí, jejichž výdaje vzrostly nejméně o 36 %, a u desetiny obcí vzrostly o víc než 64 %.

Rozdíly mohou souviset s množstvím a skladbou odpadu, rozsahem služby, smlouvami, investicemi nebo způsobem účtování. Z rozpočtových dat nepoznáme, která z těchto okolností za změnou u konkrétní obce stojí.

Poplatky a další příjmy pokryly zhruba dvě třetiny výdajů

V roce 2025 vydaly sledované obce na odpadové hospodářství dohromady 1 616 Kč na obyvatele. Nejvíc z toho pokryly poplatky, které skutečně vybraly: 770 Kč na obyvatele. Dalších 105 Kč přinesly úhrady za služby a 192 Kč ostatní příjmy zaúčtované u odpadového hospodářství. Dohromady to je 66 % výdajů.

Na zbylých 550 Kč na obyvatele žádný z těchto příjmů nepřipadá. Nejde ale o přesný doplatek z obecní pokladny, protože část příjmů mohou obce účtovat jinde. A 770 Kč není sazba poplatku z obecní vyhlášky, nýbrž to, co obce skutečně vybraly.

Proč se čísla v grafech mírně liší

Časový graf ukazuje obec uprostřed pořadí. Každá obec v něm má stejnou váhu, ať má sto obyvatel, nebo sto tisíc. Graf financování naopak sčítá výdaje všech obcí a dělí je počtem jejich obyvatel, takže víc ukazuje na velká města. Oba pohledy jsou správné, jen odpovídají na jinou otázku.

Kdybychom podíl příjmů spočítali v každé obci zvlášť a výsledky vážili počtem obyvatel, vyšlo by místo 66 % celkem 72,2 %. Výsledkem je v obou případech popis obecních rozpočtů, nikoli cena jedné svozové služby ani platba konkrétní domácnosti.

Jak jsme počítali

Vycházíme z 5 889 obcí hlavního žebříčku, jejichž průměrný roční výdaj leží mezi 300 a 4 000 Kč na obyvatele a je doložený nejméně ve čtyřech letech. Pro srovnání v čase používáme přísnější pravidlo. 5 542 obcí má použitelný údaj v každém roce 2020 až 2025, takže se mezi roky nemění porovnávaná skupina. Všechny roky dělíme stejným počtem obyvatel z roku 2024.

Počítáme s nezaokrouhlenými ročními částkami z rozpočtových výkazů MONITOR Ministerstva financí; zaokrouhlujeme až výsledky. Na ceny roku 2025 převádíme podle průměrné roční inflace, kterou zveřejňuje ČSÚ: 3,8 % v roce 2021, 15,1 % v roce 2022, 10,7 % v roce 2023, 2,4 % v roce 2024 a 2,5 % v roce 2025.

Příjmy jsme sečetli přímo ze surových ročních výkazů. Poplatky tvoří rozpočtové položky 1337, 1340 a 1345, ostatní příjmy položky 2324 a 2329 na odpadových paragrafech. Záporné účetní opravy jsme ponechali a obec s výkazem spojili jen tam, kde bylo přiřazení identifikačního čísla ke kódu obce jednoznačné. Takto sečtené výdaje se s hlavním souborem shodují na haléře.

U malých obcí dělá rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy 375 Kč na obyvatele a rok

Typická malá obec do 500 obyvatel ze čtvrtiny s nejvyššími daňovými příjmy vydává na odpady 1 627 Kč na obyvatele a rok. Typická obec ze čtvrtiny s nejnižšími příjmy vydává 1 252 Kč, tedy o 375 Kč méně. U středních obcí a měst s 501 až 20 000 obyvateli je rozdíl 292 Kč: 1 496 Kč proti 1 204 Kč.

Stejný směr ukazuje i srovnání všech 2 938 malých a 2 542 středních obcí, nejen krajních čtvrtin. Souvislost je ale slabá. Obce se stejnými příjmy se ve výdajích výrazně liší. Neznamená ani, že vyšší příjmy výdaje zvyšují. Obce se mohou lišit rozsahem služby, smlouvami, množstvím odpadu nebo účtováním.

Obce s vyššími příjmy dávají na odpady menší část rozpočtu

U malých obcí s nejnižšími daňovými příjmy tvoří výdaje na odpady typicky 5,8 % všech běžných výdajů. U obcí s nejvyššími příjmy jen 3,9 %, tedy zhruba o třetinu menší díl. U středních obcí je to 5,3 % proti 3,4 %. Přesný rozdíl spočítaný z nezaokrouhlených podílů činí v obou skupinách 1,8 p. b.

Obec tak může vydávat víc korun na obyvatele, a přesto ji odpady zatíží méně, protože má víc peněz i na ostatní služby. Podíl ukazuje, jak velkou zátěž odpady pro rozpočet představují. Cenu služby nevysvětluje, protože výdaj na odpady je v něm sám obsažen.

U 62 velkých měst vychází srovnání v korunách opačně

Města nad 20 000 obyvatel s nejvyššími daňovými příjmy vydávají na odpady typicky 1 359 Kč na obyvatele a rok, města s nejnižšími příjmy 1 637 Kč, tedy o 278 Kč víc. Skupiny jsou ale malé, po 15 nebo 16 městech, a v celém pořadí měst je souvislost slabá. Na všechna města proto tento výsledek nepřenášíme.

Díl rozpočtu, který jde na odpady, je i u měst menší tam, kde jsou vyšší příjmy: 1,2 % proti 2,0 %. Města mají širší rozpočty a zajišťují jiné služby než malé obce, proto skupiny tvoříme zvlášť pro každou velikost a malou obec s velkým městem přímo nesrovnáváme.

Výsledek platí i při jiném výběru obcí

Hlavní srovnání zahrnuje 5 542 obcí s doloženými výdaji ve všech šesti letech 2020–2025. Pro kontrolu jsme přidali obce, které mají doložené aspoň čtyři roky, celkem tedy 5 889 obcí. Výsledek se nezměnil. Obce do 20 000 obyvatel s nejvyššími příjmy vydávají víc, velká města méně, a díl rozpočtu na odpady je ve čtvrtině s nejvyššími příjmy menší ve všech třech velikostních skupinách.

Výsledek jsme sečetli i dvěma dalšími způsoby, které dávají větší váhu lidnatějším obcím nebo obcím s větším rozpočtem. Čísla se pak mírně liší, protože odpovídají na jinou otázku. Hlavní grafy ukazují typickou obec, v níž má každá obec stejnou váhu.

Z rozpočtů nepoznáme, zda obce s vyššími příjmy kupují dražší nebo lepší službu

Daňové příjmy patří obci. Nejsou údajem o příjmech domácností ani o tom, jak bohatí jsou lidé, kteří v obci žijí. Vyšší příjmy mohou obci dát prostor objednat širší službu, data ale neukazují, zda právě to vysvětluje vyšší výdaje. Ani menší díl rozpočtu automaticky neznamená hospodárnější obec; může vzniknout prostě tím, že je celý rozpočet větší.

Porovnat kvalitu služeb by vyžadovalo srovnatelné smlouvy a údaje o tom, jak často se sváží, jak daleko mají lidé ke sběrným místům a co všechno služba zahrnuje. Taková data pro všechny obce nemáme.

Jak jsme počítali

Výdaje na odpady, daňové příjmy i běžné výdaje jsme v každém roce převedli na ceny roku 2025 a pro každou obec spočítali průměr jejích použitelných let 2020–2025. Všechny roky dělíme stejným počtem obyvatel z roku 2024. Údaje pocházejí z rozpočtových výkazů MONITOR Ministerstva financí.

Obce jsme zvlášť v každé velikostní skupině (do 500, 501 až 20 000 a nad 20 000 obyvatel) seřadili podle daňových příjmů na obyvatele a rozdělili na čtyři stejně početné části. Porovnáváme typickou obec každé čtvrtiny, tedy medián. Polovina obcí ve skupině má hodnotu nižší, polovina vyšší. Hranice čtvrtin nemá právní ani ekonomický význam; malá změna příjmů může obec přesunout do sousední skupiny.

Kromě krajních čtvrtin kontrolujeme i celé pořadí obcí pomocí pořadové korelace. U malých obcí vychází 0,22, u středních 0,21, tedy slabá souvislost stejného směru; u 62 měst nad 20 000 obyvatel −0,10, tedy slabá a opačná.